rudolfinum-program

Stanislav Khristenko ( USA ) – klavír 
Aage Richard Meyer ( Norsko ) – dirigent 
Symfonický orchestr MFO

Rudolfinum Praha
Dvořákova síň

16.11.2018 | 19:30

Edvard Grieg – Koncert pro klavír a orchestr a moll op. 16
Antonín Dvořák – Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Novosvětská"

ORCHESTR

moravská filharmonie

MFO patří mezi přední a nejstarší symfonické orchestry v České republice.

sólista

stanislav khristenko

Americký klavírista. Washington.

dirigent

Aage Richard Meyer

Norský dirigent. Oslo.
Klavírní koncert
Edvarda Griega.

dirigent

Roland Davis

Dirigent a skladatel
z New Yorku
Symfonie č. 9
Antonina Dvořáka

GRIEG V RUDOLFINU

Jednou z nejzajímavějších akcí pražského podzimního koncertního života bude listopadový norský večer v Rudolfinu. Během něj si budou posluchači moci poslechnout koncert pro klavír a orchestr Edvarda Griega v podání amerického klavíristy Stanislava Khristenka a Moravské filharmonie Olomouc pod vedením norského dirigenta Aage Richarda Meyera. V druhé části programu zazní symfonie č. 9 z Nového světa Antonína Dvořáka, kterou bude dirigovat americký skladatel a dirigent Roland Davis. Současní umělci tak naváží na dva koncerty Edvarda Griega v Praze, které se uskutečnily před více než 100 lety. Spojujícím prvkem je také magický prostor Rudolfina, které bylo němým svědkem dirigování i klavírní hry slavného skladatele.

Edvard Grieg
Norský hudební skladatel, klavírista a dirigent Edvard Grieg se narodil jako čtvrté z pěti dětí 15. června 1843 v Bergenu. Jeho otec byl původem Skot, maminka, která byla také jeho první učitelkou hudby, byla Norka. V domě Griegových se často scházeli milovníci hudby. V roce 1858 rodinu navštívil známý norský houslista a skladatel Olle Bul, který rodiče přesvědčil, aby Edvarda poslali studovat na konzervatoř v Lipsku, kde mohl získat v té době nejkvalitnější hudební vzdělání. A právě během studií těžce onemocněl a zdravotních problémů se nezbavil až do konce svého života.

Dílo Edvarda Griega není příliš rozsáhlé, ale některé jeho opusy se hrají pravidelně po celém světě až dosud. Inspirovaly ho norské tradice, melancholie severské krajiny a také místní lidová hudba. Mezi nejznámější skladby Edvarda Griega patří Klavírní koncert a moll, op. 16, který zkomponoval Grieg roku 1868 během svého pobytu v Dánsku. Byl také autorem mnoha písní, z nichž nejznámější je asi Tys láska má, kterou věnoval své ženě. Mezi nejoblíbenější díla patří Norské tance, op. 35, deset sešitů pro klavír z cyklu Lyrické kusy, op. 12, Humoresky, op. 6, dvě suity vytvořené ze scénické hudby k Ibsenově hře Peer Gynt, op. 23. Napsal také řadu komorních skladeb, dvě kantáty. Jeho posledním dílem jsou Čtyři žalmy, op. 74, které vychází z nápěvů starých norských církevních skladeb.

České stopy Edvarda Griega

Po návratu ze studií v roce 1862 začal samostatně koncertovat a rok později se seznámil se svou budoucí ženou Ninou Hagerup. Tu také přizval na svůj koncert s vynikající houslistkou a brněnskou rodačkou Vilemínou Normann-Nerudovou. S ní vystoupil ještě dvakrát – v roce 1888 a 1899. První cesty Edvarda Griega na české území se uskutečnily v 80. letech 19. století, kdy se celkem třikrát léčil v Karlových Varech s onemocněním žaludku. V té době již byl u nás velmi známý a jeho díla byla poměrně často prováděna na různých scénách. Přátelský vztah měl Grieg také k českému skladateli Josefu Bohuslavu Foersterovi, který mu věnoval svou Sonátu h moll pro housle a klavír.

Na osobní prezentaci Griegových děl autorem jako dirigentem ale museli jeho fanoušci v Čechách počkat až do roku 1903, kdy se v Praze uskutečnil jeho první koncert. Bylo to hlavně díky aktivitě rodiny Urbánkových, která pražskému publiku představila i další skladatele. Jejich první snahy o příjezd Griega do Prahy byly starší, koncert plánovaný v roce 1889 se ale neuskutečnil údajně kvůli autorově nemoci i časovému zaneprázdnění. Jak se později ukázalo, byl to jen zástupný důvod. Grieg nepřijel kvůli varování svého německého nakladatele, který se obával politického zneužití koncertu. Pravda bude zřejmě někde uprostřed, na Griegovu návštěvu v té době čekaly i další evropské metropole a zdraví ho v posledních letech života trápilo stále častěji.

První koncert se tak uskutečnil až 25. března 1903 v 11 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Za klavír usedla klavíristka Teresita Carreño-Tagliapietra, vokální skladby přednesla sopranistka Magda Dvořáková (dcera Antonína Dvořáka) a doprovázel je Orchestr královského zemského německého divadla. V programu byl holdovací pochod z hudby k dramatu Sigurd Jorsalfar, písně, Klavírní koncert a moll a první suita z Peera Gynta. Koncert měl obrovský úspěch a široce o něm informovala i česká média. Během svého pobytu se Edvard Grieg krátce sešel také s Antonínem Dvořákem.

Druhá koncertní návštěva Edvarda Griega v Praze se konala 16. dubna 1906, opět v 11 hodin dopoledne. Pořadatelům se tentokrát podařilo získat Českou filharmonii, která byla v době konání prvního koncertu zaneprázdněna. Sólisty si Grieg přivezl z Norska – pěvkyni Cally Monradovou a klavíristu Karla Nissena. Na úvod koncertu zazněla koncertní předehra Na podzim, pak Klavírní koncert a moll. Vokální kusy, včetně Solvejžiny písně a Prvního setkání, doprovázel na klavír sám Grieg, a přednesl i několik menších klavírních skladeb. Na závěr zazněla orchestrální verze Lyrických kusů (Lyrická suita). Koncert měl opět výborný ohlas v médiích a Griegovu návštěvu doprovázely i další koncertní akce na jeho počest.

Stanislav Khristenko

Americký klavírista Stanislav Khristenko se narodil 25. května 1984 v ukrajinském Charkově a svůj první koncert absolvoval už ve věku 11 let. Vystudoval Moskevskou státní konzervatoř P. I. Čajkovského a Cleveland Institue of Music. Celou svou profesionální kariéru žije ve Spojených státech. Byl oceněn na více než 30 prestižních klavírních soutěžích po celém světě, včetně Mezinárodní klavírní soutěže v Clevelandu, Klavírní soutěže Marie Canals v Barceloně, či Soutěže královny Alžběty v Bruselu.

Khristenko patří mezi nejuznávanější mladé americké pianisty, který se soustřeďuje hlavně na technicky náročná díla, včetně klavírních koncertů Griega a Rachmaninova. Francouzský Le Soir ho označil za „básníka klavíru“ a pochvalně o něm referovala i další média, včetně New York Times Washington Post, či španělského listu El Pais. Vystupuje v nejvýznamnějších hudebních sálech a dosud spolupracoval s více než 40 významnými orchestry na čtyřech kontinentech. V Čechách již vystupoval letos v únoru s Plzeňskou filharmonií a společně předvedli Rachmaninův 3. klavírní koncert. Stanislav Khristenko je Steinway Artist, tedy je umělcem podporovaným tímto slavným výrobcem klavírů. Khristenko rovněž diriguje.

Norskou stopu podtrhuje, že první část koncertu proběhne pod taktovkou norského dirigenta Aage Richarda Meyera.

Novosvětská

Symbolicky se v Rudolfinu znovu potkají Edvard Grieg s Antonínem Dvořákem, jeho symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ patří mezi nejpopulárnější díla světové symfonické hudby. Antonín Dvořák ji zkomponoval v roce 1893, tedy v době, kdy působil jako ředitel konzervatoře v New Yorku. Spojuje v sobě vlivy české i americké hudby, objevuje se v ní hudební vyobrazení jak hektičnosti velkoměsta, tak melancholie způsobená steskem po domově. Ale zdaleka není populární jen u nás a v USA. Hraje se s velkým úspěchem po celém světě. Dirigovat ji bude americký skladatel a dirigent Roland R. Davis. Jako skladatel byl oceněn v řadě mezinárodních soutěží a svá díla prezentoval mimo jiné i v Carnegie Hall.

Unikátní koncert v Rudolfinu

Griegův klavírní koncert a Dvořákova Novosvětská jsou zárukou skvělého hudebního zážitku. 16. listopadu 2018 se tak uskuteční koncert, který spojuje současnost i slavnou hudební historii Čech a Norska. Edvard Grieg byl nejvýznamnějším norským skladatelem a Antonín Dvořák je celosvětově nejhranějším českým skladatelem. Griegův klavírní koncert i Novosvětská patří ke stěžejním dílům obou autorů. Česko-norsko-americký interpretační tým je představí ve svém originálním provedení, které pražské publikum jistě ocení.